Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná minulost - 13.Vlkodlaci a zakázané území

01.05.2009 (16:00) • Krysteena • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1642×

                                       13. Vlkodlaci a zakázané území

  Teď už jim bylo jasné, že s Eileen nic nevíme. „Pojď a posaď se" řekl Edward a postrčil mě směrem ke gauči. Sedla jsem si za Eileen a čekala jsem, co se bude dít. Ostatní se taky posadili a pak Carlisle, jako hlava rodiny a jeden z autorů té pro nás neznámé dohody, nám začal vysvětlovat situaci. „Víte...Alex a někteří ostatní z kmene Quileuttů z rezervace jsou vlkodlaci" Ani já ani Eileen jsme nedutaly, jen jsme šokovaně hleděli. „Kdo jsou vlkodlaci, to doufám víte?" zeptal se nedůvěřivě Emmett „Jo, jasně že jo, rodiče nás jimi strašili, když jsme zlobily, ale my jsme jim nevěřily" odcekla Eileen popuzena Emmettovou nedůvěrou. „Takže proto jsi nám Alice zakázala jít do LaPush když jsme ti řekly, že jsme tam byly na výletě s Mikem a ostaními" vzpomněla jsem si na náš malý výlet „Cože? Vy jste byly v La Push?" zuřil Edward „Jo, ale jen jednou a jak dobře víš, ani vy jste nepoznali, kdo jsme, tak jak by mohli oni?" snažila jsem se ho uklidnit, ale nepovedlo se mi to. Byl vzteky bez sebe a pochodoval po místnosti. „Edwarde posaď se, není důvod ke vzteku, nic se jim přece nestalo" snažila se ho zpacifikovat Esme, když se to nepodařilo mně. „Ne, ale mohlo! Klidně je mohli zabít! Copak vám to nedochází?" „Samozřejmě, že ano, ale už s tím nic nenaděláš. Teď už ví co se děje, budou se mít na pozoru a nebudou chodit kam nemají, navíc teď mají nás" teprve Carlislova slova jej trochu uklidnila, sednul si vedle mě, ale já jsem stejně cítila jeho napětí a vztek, které  v sobě dusil. Vzala jsem ho za ruku a pousmála jsem se na něj, moc to nepomohlo. „A kam to vlastně nesmíme chodit? Ještě jste nám neřekli nic o té dohodě." probrala se za zamyšlení Eileen. Carlisle pokračoval ve vyprávění „Před mnoha a mnoha lety, když jsme sem poprvé přijeli jsme se setkali s Alexovým kmenem v lese. My jsme byli zrovna na lovu. Lidé z kmene nás chtěli zabít, věděli, kdo jsme a mysleli si, že po nich půjdeme. Vysvětlili jsme jim tehdy, že lidskou krev nepijeme, že lovíme pouze zvířata. Domluvili jsme se s jejich vůdcem, že nikdy nepřekročíme hranici jejich území, tedy oblast okolo pláže La Push a také, že tu nikdy nenapadneme jediného člověka. Oni na oplátku nepřekročí naše území." „A co se stane, když se dohoda poruší?" zeptala jsem se a Edward se znovu napjal. „Dojde k boji, proto je důležité, abyste už do La Push nechodily" odpověděl mi Carlisle „A čí území je Forks?" zeptala se Eileen. „Nikoho, Forks je neutrální" odpověděla jí Alice

   „Aha, to je dobře, takže se můžu s Alexem sejít tam" pomyslela si Eileen „Eileen, víš jak tím Cullenovi naštveš?" řekla jsem jí naším způsobem „Vím, ale já mu prostě musím poděkovat, zachránil mi život" „Nezapomeň, že to byla jeho vůně, která tě zavedla do nebezpečí, kdyby tam nebyl, šla by jsi k autu a..." „Já vím, nechápu, co mě to popadlo jít za ním, něco mě k němu táhne a cítím, že jeho to táhne ke mně. Proč by sem jinak chodil? A sám...Mohlo mu být jasné, že dům je plný upírů, kteří ho mohou zabít, ale neodradilo ho to..." „Myslím, že je mi to jasné, co vás k sobě táhne. Bylo mi to jasné od toho výletu do La Push...kdyby to nebyl vlkodlak, řekla bych, že jsi našla svoji druhou polovinu...stejně jako já jsem ji našla v Edwardovi." „Hailey, ale on je vlkodlak, tím je všechno jasné" „ Možná se najde řešení...venku mi řekl, že když s ním budeš chtít mluvit, tak Mike na něj má číslo. V pondělí si ho od něj vezmu a pak Alexovi zavoláš a uvidíš, co bude" „Díky ségra, alespoň někdo mě chápe" „Nevím jestli chápu tebe, ale chápu jaké je být zamilovaná až po uši. Bože až se to dozví Edward tak mě asi zabije" „Neboj, budu tě bránit" řekla vesele Eileen a pak jsme se hlasitě rozesmáli. Cullenovi samozřejmě netušili proč. „Zase ta vaše vnitřní diskuze?" zeptala se Rose „Ano...skvělá to věc" usmívala se Eileen za to Alice se nesmála, protože ta věděla jak se věci mají. „Alice ne že to povíš" řekla jí Eileen. „Copak už jsem někdy prozradila něco, co jsem neměla?" „No to ne, to máš pravdu" souhlasila jsem s ní. „Ach jo, s vámi to asi bude těžký" povzdechl si Emmett „Odkdy ti vadí těžký věci brouku?" dobírala se jej Rose „Hm, to máš vlastně pravdu, no alespoň tu bude vzrůšo" „Tím chceš říct, že doteď tu vzrůšo nebylo? Co tím jako chceš říct?" začala se vztekat Rose. „Jasně, že tu bylo, ale jinej druh víš?" řekl ji s úsměvem a všichni věděli jak to myslí ovšem Rose, dělala, že neví. „Jsem nějakej unavenej, nepůjdeme spát Rosie?" zeptal se jí „Už jsem myslela, že se ani nezeptáš" a pak zmizeli nahoru a rozhodně ne spát. Carlisle šel dopsat pár chorobopisů do pracovny a ještě předtím nařídil Eileen, že si má jít odpočinout. Ta se s brbláním zvedla a šla si lehnout. Bylo mi jasné, že stejně spát nebude... My ostatní jsme si pustili film.

   „Asi vám v tom nezabráním co?" zeptala se mě Alice, když jsem si šla pro něco na pití. „Ne, myslím, že ne. Víš, Eileen mu chce poděkovat, že ji zachránil a mě se to zdá správné" „To asi ano" uznala „Ale to že ho má ráda, to se ti taky zdá správné?" zeptala se mě. „Myslím, že si nemůžeš vybrat, koho budeš milovat. A Eileen ho ze začátku nesnášela, kdybys viděla jak se ti dva hádali. Kdo ví, jak to s nimi dopadne. Alex třeba necítí to, co Eileen..." „ Nebo ano a průšvih je na světě, slyšela jsi už o otisku?" „Ne, o co jde?" „Tak si vlkodlaci vybírají svoje životní partnerky, no vybírají, prostě se otisknou, když potkají tu pravou ať chtějí nebo ne." „A co se děje potom? Co když to ta holka nebude chtít?" „No to netuším, co by se stalo, kdyby dotyčná o něj nejevila zájem, myslím, že se to snad ani nestalo. Ale vím, že vlkodlak ji bude milovat po celý svůj život, bude jí pomáhat a chránit ji. Dokonce se mohou otisknout do malého dítěte" „Cože?" „Jo! Ale v tomto případě ne jako partner, je tomu dítěti kamarád, ochránce a až to dítě dospěje, teprve pak se z nich stanou partneři" „Takže láska na celý život u nich není pouhá fráze" „Jo, to máš pravdu, ale co je to proti upíří lásce na celou věčnost" usmála se „když už jsme u toho, ta tvoje láska právě vstala z gauče a jde si pro tebe" dodala Alice„Myslíš, že nás slyšel?" „Myslím, že ne...pořád ještě zuří, že jste nic nevěděly, vlastně se za to musím omluvit, vážně jsem vás vystavila nebezpečí" „Ale Alice, to je v pohodě, zapomeň na to, nic se nám přece nestalo" „No, to vysvětli jemu" řekla a podívala se za mě. Ohlédla jsem se za sebe a uviděla jsem naštvaného Edwarda. „Přišly jste o polovinu filmu" řekl „ Však máme spoustu času si jej pustit někdy znova" poznamenala Alice a vytratila se do obýváku.

   „Tak už se nezlob" řekla jsem Edwardovi smířlivě, když jsme zůstali sami a sedla jsem si na kuchyňskou linku, což je můj malý zlozvyk. Vím, že na linku se nesedá, ale mě je tam dobře. „ Já se musím zlobit" vzdychl Edward a stoupl si přede mě. Roztáhla jsem kolena, aby mohl přistoupit blíž a pak jsem ho nohama objala. „A kdopak ti napovídal, že se musíš zlobit?" snažila jsem se o škádlivý tón „Nikdo, to já sám" „Aha a proč? Teď už se přece zlobit nemusíš. Nic se nám přece nestalo..." „Ale mohlo se stát, nesnesu jen pomyšlení na to, že by se ti něco stalo" přerušil mě „ Nic se mi nestane" řekla jsem důrazně „Víš co? Snaž se myslet na příjemnější věci, tohle už je přece za námi, tak to neřešme" „Na co mám například myslet?" usmál se „ Hm...třeba..." pak jsme se začali líbat, hladit a to čím dál vášnivěji... tentokrát jsem byla rozumná já „Měla bych jít spát" zašeptala jsem „Asi ano...to bys měla, jinak za sebe neručím" „Já vím, jsem na tom podobně a takhle to nechci..." „Ani já ne, není to ten správný okamžik" „Ne, to není...ukážeš mi tu naši novou postel? Teda ve vší počestnosti." místo odpovědi mě odnesl do svého pokoje, teda jak Edward říkal, našeho.

Autor: Krysteena (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná minulost - 13.Vlkodlaci a zakázané území: