Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná minulost - 21. Mike

13.05.2009 (14:01) • Krysteena • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1595×

                                                          21. Mike

„Ahoj Hailey, nechceš svézt?" zeptala se mě osoba sedící v autě. Byl to Mike. „Ne díky Miku." slušně jsem jej odmítla „A kam vlastně jdeš?" zajímalo ho „Myslím, že to není tvoje starost." „Možná ne, ale víš co? Když nechceš svézt tak já tě doprovodím pěšky. Přece tě nenechám jít samotnou takhle večer. Nikdy nevíš, kdo by ti mohl nějak ublížit." „Ne, díky, to je v pohodě a navíc jsme ve Forks, tady je bezpečno" protestovala jsem, ale Mike se nenechal odradit. Zaparkoval své auto u krajnice a došel mě. „Miku, já si toho vážím, ale chci být sama, tak mě nech" řekla jsem mu vážně, ale on na to nebral zřetel a dokonce mě vzal za ruku. Vytrhla jsem mu ji! „Co to má být?" vyjela jsem na něj. „Coby? Pokračuju tam, kde jsem dneska přestal" „Co to sakra meleš?" „No, večeře nebo to kino by bylo určitě lepší, ale tohle taky není špatné" řekl a usmál se „Miku ty ses zbláznil!" vykřikla jsem to ticha „Ano, zbláznil jsem se, do tebe má sladká Hailey" odpověděl a pak mi násilím sevřel obě ruce, tentokrát za zápěstí a dokonce tak pevně, až mě to bolelo. „Pust mě Miku, neblázni. Já si půjdu po svých, ty se vrátíš do auta a pak na tohle zapomeneme. Ok?" „Ale já na to nechci zapomenout. Hailey já tě miluju!" tisknul mě čím dál pevněji...pak se začal přibližovat...já jsem se snažila vyprostit svoje ruce z jeho sevření, ale marně. Pokusil se mě políbit „Miku, nech toho!! Přestaň!!! Co si myslíš, že děláš???" vykřikla jsem „Dělám to, co chci ode dne, kdy jsem tě poprvé uviděl" „Miku, nech těch hloupostí, mohl bys toho později litovat" „To, že tě miluju, není hloupost a litovat toho? To snad ani nemyslíš vážně!?" „Samozřejmě, že myslím! Hele já nejsem holka pro tebe. Jsem moc jiná...ale taková Jessica..." „Tak ty si jako myslíš, že jsi něco víc než já? Nejsem ti snad dost dobrej? Co ti vadí? Jsem snad podle tebe, měšťačky, vidlák? Nebo že nejsem pracháč jako Cullen?" „Ale to jsem přece neřekla, myslela jsem..." „Je mi jedno co jsi řekla nebo myslela! JÁ ti teď říkám, že když nedostanu to, co chci po dobrém, tak si to vezmu po zlém! A já chci tebe!" Začala jsem se bránit, což nebylo dvakrát jednoduchý. Zřejmě nejsem o moc silnější než on. Měla jsem sto chutí jej zabít, ale to potěšení jsem chtěla nechat Edwardovi. „No tak Hailey, nebraň se tolik. Uvidíš, jsem lepší než ten tvůj Cullen" „Jen počkej, za tohle tě Edward zabije!" procedila jsem mezi zuby a dál jsem se snažila ze sebe dostat jeho ruce. Znova se mě pokusil políbit.

Zkusila jsem se jej nakopnout, ale nepovedlo se mi to. Políbil mě!!! Plivla jsem mu do tváře. Mike mě praštil do obličeje a pak řekl: „Tohle už nikdy nedělej! Příště bys mohla dopadnout hůř" „Chceš mě snad zabít?" „Ale Hailey, já tě přece miluju. Jak bych tě mohl zabít? Musíš jen pochopit, že to JÁ jsem pro tebe ten pravý. Ne Cullen. Já už to vím dlouho, musíš to poznat i ty..." „Miku jestli mě opravdu miluješ tak mě pusť. Slibuju, že Edwardovi nic neřeknu. Všechno bude jako dřív, ano?" „NEEE! To teda ne! Nebude to jako dřív. Nebudeš s ním! Než aby tě měl on, nebude tě mít nikdo, rozumíš? Tak sakra rozumíš?" chytil mě za paže a cloumal semnou. Pak mě shodil na zem. Pokusila jsem toho využít a utéct. Chytil mě a znovu mě praštil „Co to děláš? Ty sis myslela, že mi utečeš? Jak si naivní." „Parchante" „Parchante? Však ty se naučíš říkat mi i jinak. Já vím, chce to jen čas..."došla mi trpělivost a začala jsem na něj křičet „Co? Nikdy! Rozumíš? Nikdy! Nebudu ti říkat jinak a nebudu s tebou chodit. To Edward je pro mě ten pravej, jedinej na celým světě. Slyšíš? Miluju ho! Nikdo a nic to nemůže změnit. A už vůbec ne chudák jako jsi ty! Ano Miku, přesně to jsi!  CHUDÁK! Je mi z tebe na zvracení!" „Ty mrcho" vykřikl. Chytil mě pod krkem a začal mě škrtit. Drápala jsem ho do rukou a kopala ho. Pustil mě. „Jak jen ti to mám vysvětlit, jak jen ti to..." „Nijak, zbytečně se nenamáhej, mezi námi to nikdy nebude jinak, než jak to je teď" řekla jsem lapajíc po dechu. Znovu jej popadl amok. „Já tě tak nenávidím" zařval a vrhnul se na mě. Srazil mě k zemi a znovu mě začal škrtit. Začal mi docházet vzduch ...stoupal mi adrenalin...ruce dlaně jsem instinktivně sevřela v pěsti...z mé hrudi se ozvalo tlumené zavrčení...asi bych ho v ten okamžik zabila, ale naštěstí....

„Nehrab na ni Newtone nebo špatně dopadneš!" vykřiknul někdo za Mikem. Byla to Eileen s Alexem. „Tak ji sakra pusť, neslyšel jsi, co ti Eileen řekla nebo ti mám trochu pomoct?" zastal se Eileen Alex. Během mžiku byli u nás a Alex ode mě odtáhl toho mizeru. „Jsi v pohodě?" pomohla mi Eileen vstát a objala mě.  „Proč jsi sakra nejela autem?" chtěla jsem jí odpovědět, ale náš rozhovor přerušila hádka Mika s Alexem. „Pusť mě! Ona to chtěla!" křičel Mike „No to určitě ty červe, to bylo vidět, jak to chtěla" zpražil ho Alex „Kdo je u tebe červ? No jasně ty namyšlenej machře. Obě jste stejný mrchy. Vždycky musíte mít ty nej frajery a my ostatní jsme pod vaší úrovní co?" vztekal se Mike „Radil bych ti držet zobák" „Nebo co? Pravda se těžko poslouchá, že?" „Co s ním? Už se mi ho nechce dál poslouchat. Zajdeme na policii?" zeptal se Alex, který teď držel Mikovy ruce za zády, aby se nemohl bránit. „Ne, to ne. Třeba se z toho prospí" odpověděla jsem mu. Alex měl sice nechápavý a nesouhlasný výraz, stejně jako Eileen, ale pak řekl: „Máš štěstí Newtone! Táhni k čertu!" pustil Mika a ten se rozutekl k autu. „Tohle není konec Lawsonová, jednou budeš moje!" zavolal směrem ke mně a pak odjel. „To sotva blbečku" zamručela jsem si pro sebe. „Pojďte, půjdeme domů" navrhl Alex. „Ne, já nechci domů. Jdu ke Cullenovým" „Fajn, tak tě doprovodíme, procházka nám neuškodí, že?" řekla Eileen „Já jsem v pohodě, vážně, zvládnu to sama" „Ale Hailey..." protestovala Eileen „Chci  teď být o samotě. Moc vám oběma děkuju, ale víc pomoci už nepotřebuju"„Nemáš zač sestřičko, je to fakt idiot, nečekala jsem že, zajde tak daleko. Vlastně že se vůbec na něco zmůže. Vždycky byl takovej kliďas, skoro bych řekla, že sem tam působil jako moula" nechápala Eileen Mikovo jednání a nebyla sama. „No...myslím, že ani jako kamarád už neobstojí"podotkla jsem „Tím si nelámej hlavu Hailey, spíš přemýšlej, jak zabráníš Edwardovi, aby toho skrčka zabil" varoval mě Alex „Což bych teda udělal já, kdyby někdo šáhnul na moji holku" dodal „Nemám v úmyslu mu cokoliv říkat" „Zapomnělas? Když se to nedozví od tebe, dozví se to ráno od Mika a pak to bude ještě mnohem horší" upozornila mě Eileen. „No to jo. A jen tak mimochodem, kdo říkal, že v tom budu Edwardovi bránit?" řekla jsem škodolibě. Pokusila jsem se na ně mrknout, aby to bylo efektivnější, ale tvář mě dost bolela tak jsem to raději vzdala. „Měla by sis na to dát led, aby to nebylo ještě horší" poradil mi Alex „Stejně bude vypadat děsně" podotkla Eileen. „Tak pěkně děkuju" uraženě jsem poděkovala za Eileeninu poznámku. „Budeš mít tvářičku jako Mike Tyson" škádlila mě „Raději půjdu. Ještě jednou vám děkuju" „Vážně nemáš zač. Vždyť jsme skoro nic neudělali" „Ale jo Alexi, udělali" nesouhlasila jsem s ním a pak Eileen vyslovila nahlas otázku, kterou jsem v její mysli slyšela už dlouho „Proč ses nebránila? Mohla jsi ho docela snadno přeprat" „Tak snadno zase ne" ušklíbla jsem se a pak jsem pokračovala „Uvědomuješ si, co by nastalo, kdyby se rozneslo? A co kdybych mu něco udělala? Třeba ho omylem zabila? Nebo já nevím co všechno. Navíc jsem se snažila věřit, že mi ve skutečnosti nechce nic udělat a že toho včas nechá, to až v posledních chvílích..." vysvětila jsem jim svoje pohnutky„ „Zasloužil by si to" podotknul Alex „To nepopírám, ale zasloužily bychom si my? Myslím, to co by mohlo následovat. Ty problémy? Mohly by vést k vyzrazení toho, kdo jsme a pak by to ohrozili nejen mě a Eileen" „Chápu" řekla Eileen a pak mě objala. „Jsem ráda, že jsi v pohodě, sestřičko" „Jo, to já taky" souhlasila jsem s ní. Pak jsme se rozloučili a já šla dál ke Cullenovým, tentokrát bez jakýkoliv dalších problémů...

Autor: Krysteena (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná minulost - 21. Mike: