Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemná minulost -24. Lov a kořist jménem Mike 2.část

Stephenie Meyer


Tajemná minulost -24. Lov a kořist jménem Mike 2.částDruhá část posty.Víc k ději netřeba dodávat :D. Kapitolka je sice krátká,ale nebojte, příští bude dlouhá až až a můžete se v ní těšit na reakci Hailey. P.S. Jako vždy i dneska moc děkuju za komentáře. Jsem ráda že si Tajemná minulost našla své veřné čtenáře. Díky moc

                                         Lov a kořist jménem Mike 2.část

    Tentokrát to byla Alice, koho měl Newton potkat na své procházce lesem. Hned jak ji spatřil, začal křičet: „Alice, proboha, Edward se zbláznil a chce mě zabít. Jsi tu autem? Musíš mě dostat pryč!" „Ale Miku, to je přece hloupost, proč by tě chtěl zabít?" hrála svoji roli i Alice, jako Edward předtím. „ To všechno kvůli Hailey, trošku jsme se nepohodli a já jsem se nechal unést, ale to je jedno, musíš mi pomoct!" „Tak vy jste se nepohodli? Ty jsi uhodil a ne jenom jednou! To je nepohodli?" „Tak ty to víš?" nechápal „Ano, vím to. Edwarde..." zadívala se za Newtona a mezi stromy se objevil Edward. Newton ztuhl, v očích měl strach „..chceš pomoct?" pokračovala Alice. Newton se na ni nevěřícně podíval a Alice se zasmála. Neváhal a dal se opět na útěk čím dál víc potemnělým lesem.  Teď byla řada na mě. Předběhnul jsem ho a počíhal si na něj na stromě. Trvalo celkem dlouho než ho Alice a Edward nadehnali mým směrem. To čekání bylo nuda. Proč jen lidi neběhají rychleji? Když byl Newton kousíček od stromu, kde jsem na něj čekal, seskočil jsem dolů. „Kampak? Snad nemáš na spěch?" „Ty?" vykřiknul nevěřícně „A kdo taky jiný? To sis myslel, že nechám všechnu zábavu Alice a Edwardovi?" „Zábavu?" „Jo, zábavu, lov..." „Lov?" „Cco...kdo..." „Ale, ale, ale, copak to tady máme" vystoupila ze tmy Rosalie „Ahoj lásko" pozdravil jsem jí. Přišla ke mně a políbila mě. „Co tak blbě kouká, ty už jsi mu řekl, co lovíme?" zeptala se hledíc na Newtona „Ne, kočičko, to nechám na tobě" „Cco?" zeptal se Mike přiškrceným hlasem „No přece TEBE!" řekla Rosalie s úsměvem a kladla velký důraz na slovíčko tebe. Bože to bylo skvělý, jak mu to řekla a ještě lepší byl Newtonův výraz. Za jeho zády se vynořily další postavy. „Vy...co? Ne...já už to nikdy neudělám, nezabíjejte mě, prosím" škemral Mike „Jaspere ty se vážně překonáváš" uznal jsem „Bohužel...ani ne, od hovoru s Edwardem jsem přestal. Už to nebylo potřeba. To všechno on sám" odpověděl zklamaně „Hustý" „No tak Emmette kolikrát ti mám říkat, že to slovo je mi odporné" zašklebila se Rose „Sorry kotě" Bavili jsme se, jako by tam Newton ani nebyl... Využil toho a dal se zase na útěk. Ještě chvíli jsme ho náháněli jako lovnou zvěř. Byla to legrace. Tak jsem se na lovu dlouho nebavil. Asi po hodině to už Newton nemohl a klesl k zemi. Obklíčili jsme ho dokola a pak jsme se k němu začali přibližovat blíž a blíž a on zase začal škemrat o život. „Tak fajn, nezabijeme tě, ale musíš nám něco slíbit" řekla Alice dobrácky „Cokoliv, cokoliv" rozbrečel se. Teda to byl pohled. Newton se svíjel na zemi, brečel jako malá holka a prosil o život. Pochybuju, že dnešní lov něco překoná. Slova se ujal Jasper „Dobře, to je moc dobře. Víš, věc se má tak. Nikomu z nás a tady Edwardovi obzvlášť se nelíbilo, jak ses choval k Hailey a tím nemyslím jen tu vaší večerní, jak ty říkáš, nepohodu..." „Už to nikdy neudělám, nikdy se jí nedotknu" „To bych taky řekl" procedil mezi zuby Edward „No...ale to nám Miku nestačí" pokračoval Jasper „Nejen, že se jí už nikdy nedotkneš, ty se jí budeš vyhýbat obloukem a nebudeš s ní mluvit a ani na ni myslet je ti to jasný?" „Ano, ano, prosím...neubližujte mi" „Takže slibuješ?" „Ano, ano, ano" „Fajn"skončil Jasper svoji řeč a já jsem Mika praštil, tak aby byl v bezvědomí. Hodil jsem si ho přes rameno a vydali jsme se k autům. Nikdo celou cestu nepromluvil ani slovo. Teď už zbývala poslední část našeho plánu.

    Naložili jsme Newtona do auta a jeli jsme domů, kde na nás čekala Esme. Už měla nachytané stejné oblečení, co měl Newton na sobě dnes ve škole. Díky Alice, která měla o dnešku vizi je, mohla během dopoledne koupit. Protože to co měl teď, bylo špinavé a potrhané. Museli jsme ho převléknout a trochu umýt, jinak by to bylo podezřelé...vždyť ho Alice a Jasperem zavezli ze školy rovnou do nemocnice. „Vy jste mu teda dali" zhodnotila Esme Newtonův stav „Může si za to sám a nebýt Carlislova zákazu tak..." „Ale Edwarde" „Já vím Esme, já vím. Mimochodem do nemocnice s vámi už nepojedu. Zajdu za Hailey. Určitě doma trne, co jsme tomu lotrovi udělali. Tak hodně štěstí" řekl Edward a vyběhl ze dveří„Pozdravuj ji" zavolal jsem za ním. Jen co jsme dokončili péči o Newtonův zevnějšek, znova jsme jej naložili do auta. Tentokrát jsme už vážně jeli do nemocnice. Zaparkovali jsme u hlavního vchodu a Alice zaběhla pro Carlisla. Ten přišel i s vozíkem, na který jsme Newtona usadili. „Všechno šlo podle plánu?" zeptal se Carlisle „Jo, docela jo, až na to že se sám tak bál, že jsem si to moc neužil" postesknul si Jasper. Carlisle se usmál „A co tady, už se na něj někdo ptal?" zajímala se Alice „Ne, zatím je všechno jako v tvé vizi. Jaspere, pojďte s Alice semnou, personál musí vidět, že jste ho dovezli. A vy dva" otočil se na mě a Rosie „dojděte za chvíli, aby nebylo nápadné, že jste tu zároveň" „Ok" souhlasila Rosie. Jakmile odešli, zajeli jsme si s Rose na mini lov, protože mě chytla mlsná. Když jsme se vrátili do nemocnice, Newton už ležel na pokoji a pořád byl v bezvědomí. „ Ještě neprobral? To jsem mu ji vrazil pořádnou" divil jsem se „Ale ano probral se" odpověděl mi Carlisle „A? Říkal něco?" „Jo...říkal, že jste ho chtěli zabít a že má sestra zavolat policii. Místo toho, ale zavolala mě a já jsem Mikovi vysvětlil, že to všechno byl jen sen, že má otřes mozku, což skutečně díky tobě Emmette má, a že ze školy jste ho rovnou zavezli sem. Což si nepamatuje, protože cestou upadnul do bezvědomí" „Paráda? Takže to vyšlo" tetelil jsem se „A ty jsi snad pochyboval?" zašklebila se Alice Na konci chodby se objevili Newtonovi rodiče a mířili a Carlislem, aby jim řekl o Mikovi. Než jim všechno vysvětlil, šli jsme navštívit raněného spolužáka. „Ahoj, Miku, jak se cítíš?" zeptala se ho Alice kamarádsky. Newton se tvářil nedůvěřivě a vyděšeně, ale odpověděl „Jde to" „To je dobře, moc dobře" podotkl Jasper „No...už tě nebudeme rušit, potřebuješ teď klid, tak se brzo udrav" rozloučila se Alice a vyšla ze dveří a my jsme ji následovali. Když jsem stál ve dveřích, nemohl jsem si pomoct. Otočil jsem se na Newtona a řekl jsem mu: „Hlavně nezapomeň, co jsi slíbil, víš, co se jinak stane" Newton zbělel jako křída. Jeho srdce začalo bušit stejně jako v tom lese. Musel jsem se začít smát. Ostatní na mě čekali na parkovišti. Byli nadšeni z našeho malého dobrodružství stejně jako já. „Nepůjdeme to zapít?" navrhnul jsem „Vždyť jsme byli na lovu před chvilkou?" divila se Rose „Ale zlato, však víš, já nemám nikdy dost" řekl jsem jí a lascivně na ni mrknul. Ostatní se začali chechtat a já jsem dělal, jakože nevím čemu. Každopádně jsme si pak všichni vyrazili na lov. Tentokrát opravdový.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemná minulost -24. Lov a kořist jménem Mike 2.část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!